9.kolo v Mírové 7.10.2015
SK Mírová – Sokol Martinice 0 : 24 (0:9)
Na trenérské půdě se pohybuji již nějaký rok. Jsou zápasy, které vybojujete, jsou zápasy, které neovlivníte a jsou zápasy nad kterými žasnete. Ten přesně jsme zažili v Mírové. Do čeho se naši hráči opřeli, vše vycházelo. Otočili jsme pouze pořadí zápasů, místo v Martinicích se zápas odehrál v Mírové a na jaře odehrajeme zápas pro změnu u nás. První poločas v brance Matěj Macoun, obrana Kuba Salaba, Tonda Křivinka, záloha Martin a Kubík, v útoku Matěj Kraus. Střídali Matěj Kožnar, Anežka Malá a Miky Dunka. Zápas jsme rozehráli taktikou obléhání domácí svatyně, ve stylu, raději nevystřelit, co kdyby jsme dali náhodou branku. Připomínalo mně to trošku šachy. Naštěstí po šesti odehraných minutách se Martin rozhodl vystřelit a rozjelo se konečně to krásné co na fotbalu všichni vnímáme jako pozitivní … góly v síti soupeře. Nechci popisovat přesný průběh zápasu, první půli jsme hledali směr jak na soupeře, výborně chytající brankář domácích, naši trošku hledali přesnou souhru a mušku, přesto vedení 9:0 v náš prospěch. O poločase si Matěj Kožnar s Kubou Salabou střihli kdo půjde za Matěje do brány a začalo nové obléhání domácí svatyně. Naštěstí hráči pochopili, že středem hřiště je cesta „zarubaná“, takže nahrávky po obou krajích, kombinace, přenesení hry do volného prostoru a přesné zakončení. Zápas měl jednostranný průběh, domácí tým byl u míče pouze u rozehrávky ve středovém kruhu a pak při rozehrávce od branky, když jsme náhodou netrefili prostor mezi tyčemi, což bylo tak 50 na 50. Musím fakt pochválit celý tým za zlepšený výkon o proti předešlému zápasu. Samozřejmě výkon soupeře tomu také napomohl. Přesto jsme hráli více do kombinace, až na některé vyjímky, jsme si více nahrávali a většina hráčů pochopila, že středem hřiště se do blízkosti branky nedostanou. Takže celkové skóre z pohledu domácích 0:24 je hrozivé, ale takový byl prostě průběh zápasu!
Naši střelci: 11 Martin Svoboda, po 4 Kuba Salaba a Matěj Kraus, 2 Kubík, po 1 Miky Dunka, Matěj Macoun a Tonda Křivinka
Výsledek pro domácí tým byl hrozivý, přesto se tento zápas nedá přirovnat k utkání prvního kola, které jsme sehráli ve Vysokém, kde jsme zvítězili 35:0. Tady se hrál fotbal, tam děti domácího týmu neznali ani základy kopané, natož trefit míč. Musím smeknout před domácími hráči, kteří se neustále snažili, bojovali, přesto prohráli zápas velikým rozdílem a vůbec to na nich nebylo znát! Po zápase si podali ruce, odkopali penalty a byli absolutně v pohodě. Pocit z dobře odvedené práce, soupeř byl lepší, tak proč se stresovat. Takto to brali fanoušci, trenér i rozhodčí. Příjemně strávený podvečer na hřišti v Mírové - Sekerkovy Loučky. Jediné negativum je neotevřený stánek. Což pro některé rodiče je nepředstavitelný problém :-), ještě, že vozíme sebou lahvové pivo! Tedy zcela cíleně a náhodou :-)! Vždy připraven!
em